14.12.2009
Další stěhování
Opět se stěhuju, a za všechno může – jak typické pro ženskou – VZHLED!
Nevyhovuje mi žádný z nabízených vzhledů bloguje, a tak musím jinam...přijďte za mnou a NAPIŠTE MI, joooo?
mrozkulkas.blogspot.com
12.12.2009
Pár fotek
Míša jako nadšený brankář – byli jsme kouknout na tréning (spíš poslední minuty tréningu) a v této poloze Míša strávil v podstatě celou dobu – dá se tomu říkat sport? No, hlavně, že ho to baví:-)
10.12.2009
Blogovzkříšení...???
Ráda bych znovu začala přispívat na blog a začnu asi tím, že vyměním šablonu...Ty, co jsou v základní nabídce mi vůbec nevyhovujou, tak zatím takhle a uvidím, co se s tím bude dát dělat...:-)
15.03.2009
Adi má narozeniny!
Chce to bedýnky, jinak je efekt poloviční:-)
12.02.2009
Klíd!
Prožívám teď docela vyrovnané období – to neznamená, že se mi vyhýbají problémy a mám růžové brýle – naopak. Ale snažím se čelit jim podle svého nejlepšího svědomí a hlavně se jimi nenechám převálcovat!
28.01.2009
Ministřípek
Musím se přiznat, že častokrát se při pohledu na mé 4 děti potýkám s otázkou, co z nich bude až vyrostou a jestli do nich vkládám opravdu to důležité a nebo jen to, co si myslím, že je důležité a třeba to vůbec důležité není, a tak. Víte, jak to myslím. Ale dneska Maty ve svých deseti letech zabodoval! Kdo mě znáte, víte, že jsem docela bordelář. Respektive, nejsem zrovna puntičkář:-) Je pro mě trošku těžší, vést děti k pořádkumilovnosti, když jsem sama chaotik. Ale hranice mám, to zas jó:-) Mates jako nejstarší syn už má nejvíce povinností. K vynášení koše přibylo každodenní vysávání koberce, jelikož máme koberec, na kterém je všechno vidět a děti, které se postarají, aby bylo co vidět. A on Mates je trochu lenoch, ale vysává rád. Teď je nemocný a protože mívám dopoledne nabitý program, zůstává sám doma. Včera to doslova "pročuměl". Dneska jsem rozhodla, že bude den bez televize, ať si dělá co chce – čte, učí se, cokoliv – jen ne koukání na televizi. A představte si – on se tak strašně nudil, že ze samé nudy povysával a jako bonus umyl nádobí!
Jsem v šoku!!!
:-)
22.01.2009
Miliónový chlap:-)
Ranní komunikace přes telefon s mým mužem:-)
Já (volám z mobilu od ségry): "Ahoj miláčku, zavolej mi prosím tě zpátky na Gabčin mobil".
Nic.
Za 5 minut konečně volá.
Opět já: "Zlato, ty jsi to číslo hledal ve zlatých stránkách?" (vtip)
On: "Byla jsi nedostupná".
Já: "Pro tebe já jsem dostupná vždy a všude..." (chci jet do IKEA, ale to on ještě neví)
smích
Zase já: "Miláčku, byl bys ochoten pohlídat dnes děti v celém baráku?"
On: "Jasně" (málem mi vypadlo sluchátko z ruky)
Já: "Myslím v CELÉM BARÁKU!"
On: "Já vím, co je celý barák." (nedělej ze mě blbečka)
Já: "Tak super!"
On: "To je všechno? Tak pa."
Já: "Ty se ani nezeptáš, kam jdu?"
On: "Asi máte nějaké mechecheche, ne...?"
Není miliónový????
28.12.2008
Vánoce
Letošní vánoce jsou moc pohodové a prima, přesto klasicky nestíhám psát :-)
Tady si prohlédněte alespoň pár fotek a já brzy něco písnu. Slibuju! :-)
23.12.2008
PF 2009
Troufám si říct, že přestože tohle péef vystavuju na blogu, vy kdo jej čtete, můžete ho považovat za velmi osobní:-) Vzhledem k četnosti nových příspěvků sem chodíte jen vy opravdu věrní a tak vám touto cestou chci popřát báječný rok 2009, plný nových zážitků a poznání!
Hynku, Viléme, Jarmilo – HAPPY NEW YEAR!!! :-)))
3.12.2008
Semletá
Jsem semletá. Mele se to ve mě shora, zespoda, ze všech stran. A je to dobře, že se mele, jen tak se můžu někam posunout. Jenom kdyby to tak nebolelo, auauau...
3.11.2008
Kočičí píseň
Nevím, jak vy, ale já mám podzim moc ráda. Ať je hezky, nebo plískanice. Na jeho konci začíná vánoční čas a to je třešnička na dortu.
21.10.2008
Relax
Když si to tak uvědomím, můj život se skládá z určitých intervalů a ty se neustále opakují. Tím, že jsem si začala psát blog, mám pocit, že je to "opakování se" naprosto bijící do oka.
3.10.2008
Žiju!
Sem tam se mě někdo z mých pěti věrných čtenářů zeptá, jestli hodlám v blogování pokračovat a ať sebou mrsknu, že přísun příspěvků je nedostatečný. Tak tedy napravuji co se dá, a pokusím se v kostce shrnout, jak se mám:-)
12.07.2008
O Jadranu, přátelích, životě
Jak se tak koukám, už je to docela dlouho, co se tento blog mohl pyšnit novým příspěvkem. Ne, že by nebylo o čem psát, jen se jaksi nedostávalo času a taky ne vždy se mi chce vypisovat se ze svých pocitů, emocí, nálad. Jelikož chci, aby tento blog sloužil také jako kronika naší rodiny, nemůžu nezapsat události posledních dní. Včera jsme se vrátili z naší první rodinné dovolené u moře, pračka zrovna na etapy smývá sůl ze všech ručníků, dek a svršků a hadice je nachystána na smývání soli z rukávků, vestiček, kruhů, šnorchlů, bot a botiček. Ale pak ještě zůstává to, co smýt nelze. Pocity, vzpomínky, zážitky. Dovolená, na kterou se nezapomíná.
23.05.2008
Hláška
Dnes po obědě...
"Míšo, prosím tě, přestaň hrát na tu flétnu..."
"Co, já do toho jenom foukám, to hraje samo..."
21.05.2008
Řekněte mi, prosím vás,
kdo platí ty šílené pokuty za příliš vysokou rychlost, když mě se zdá, že jsou všichni brzdy a jezdí max dvacítkou...
Nesnáším jízdu po městě...
vrrr...
Takový pozitivní vstup:-)))
14.05.2008
Střípek
Adélka na mě dnes při hře s panenkama:
"Mami, ty jsi jako moje mamka, jo?"
11.05.2008
Přistiženi...
Nedělní rána jsou výjimečná tím, že se probouzím vedle svého muže. Ve všední dny odchází brzy ráno do práce a postel vedle mně zeje prázdnotou.
