Mrozkulka bloguje

Vždycky jsem si myslela, že některé věci se mi vyhýbají.

S věkem a nastupujícíma zkušenostma jsem zjistila, že ani nám se nic nevyhne. A tak zatímco většina národa už asi nějakou tu zkušenost s mrškama veškama má, já se s jejich proradností a neústupností setkala až teď. Konečně chápu úsloví, že se tě někdo nebo něco drží jako veš.



Ještě v nás pomalu doznívaly zážitky příjemného víkendu stráveného v Milíkově a netušili jsme, že na dny příští máme o zábavu postaráno. V neděli večer před námi stanula Adélka, urputně se škrábajíc v hlavince a oznamujíc nám, že ji to hroooozně svědí. Pořád si na něco stěžuje, takže jsem nic závažného neočekávala. Pohled do její hlavinky a pidibrouk v hlavě mě málem přivedl k mrákotám. V Matýskově hlavě jsme objevili další dva. Přepadly mě všechny možné pocity, které v souvislosti s touto situací můžou nastat. Zděšení, hnus, bezmoc, fobie a nevím co všechno ještě. Boj s touto malou potvorou nemá cenu popisovat. Jsou zmutované a rezistentní vůči všem možným chemickým přípravkům, které jsou na trhu. Lékarník mi rovnou řekl, že na tom mají dobrý byznys a že účinek mi nezaručuje. Projela jsem na netu všechno možné. Mohla bych z fleku udělat přednášku na téma "veš dětská". Kluci šli okamžitě dohola, ale mých a Adélčiných vlásků se vzdát nehodlám. Takže denně vyčesáváme, myjeme, desinfikujeme, pereme a tak pořád dokola. Jsme v izolaci. Ale nijak mi to nevadí. I když myslím, že po dnešním útoku už jsme se jich definitivně zbavili.



Adélka teď nechodila do školky, a tak bylo třeba zaměstnat ji doma. Takže teď každý den doma vystřihujeme, lepíme, kreslíme, ale když už je taková holka pilná a zvídavá, proč ji rovnou nezapojit při domácích pracích? Ať se učí, holka...:-) Nechala jsem ji umýt pár kousků nádobí a ona z vděčnosti každý kousek málem vyleštila:-)))



Taky pořád dotírala, že chce oškrábat mrkev do polívky. Tak jsem jí strčila škrabku do ruky, a v duchu si říkala, že ať to teda nějak opižlá, a že mi to ještě s prosíkem bude vracet zpátky. No a ona ji celou oškrábala. Tak to mě teda šokla.
I když nevím proč, zručnost má přece v genech:-))))



Nakonec přidávám foto, jak to u nás vypadá, když hlídá tatínek...Včera jsem si chtěla stáhnout fotky, které jsem nafotila a tohle bylo ve foťáku. Terka si máčí ve vaně nožku i s papučkou, a taťka si to vesele fotí. No, nemáme my život plný zábavy....?